Bestseller – obsahuje 480 stran.
Vydalo nakladatelství Computer Press. V současnosti je kniha vyprodaná. Informace o novém vydání získáte na
distribuce@cpress.cz nebo distribucia@cpress.sk
Třetí vydání knihy se připravuje v roce 2011. Kniha byla přeložena do polštiny a vyšla v tamním nakladatelství One press v rove 2009.
UKÁZKY Z VYBRANÝCH KAPITOL KNIHY
Co je dobré říci předem
………….. Podobně kriticky je nutné se dívat i na výuku samotné řeči těla. Povrchní spojování jevů, nepříliš dobrá znalost fungování lidského těla, neznalost základních mechanismů činnosti lidské psychiky se všemi sociokulturními danostmi, snížení významu individuální práce účastníků kurzů se sebou a svými problémy, zanedbávání rozvoje citlivosti důležitého nástroje práce – vlastního těla, tlumení imitačních dovedností apod., to vše výrazně přispívá k plytkosti interpretací, k necitlivosti vůči jemným podnětům, k přeceňování rychlosti výkladu před trpělivým přístupem a vede k redukování řeči těla na výuku slovíček.
Lidé se v různých typech kurzů učí k projevům těla mechanicky přiřazovat jednoznačné významy. Když někdo sedí tak, pak to znamená to a to, když stojí tak, pak prožívá to a to. Slyší to a čtou o tom v různých publikacích. Není snadné, aby účastník kurzu takovému tlaku neodolal a nepřistoupil k tématu jako k výuce slovíček:
dům (česky) – das Haus (německy); přehození nohy přes nohu (neverbálně) – obranná pozice. Ne že by se takový výklad nemohl blížit objektivnímu zjištění. To určitě mohl a v mnoha případech tomu tak i bude. To, co je předmětem kritiky, je mechaničnost aplikace, která nerespektuje celou řadu významných podmínek interpretace, jako jsou kontext situace, osobní historie daného člověka, momentální psychický i fyzický stav jeho organismu, anatomicko-fyziologické a neurologické zvláštnosti, psychopatologické danosti apod.
Falešné představy – zklamání i nová inspirace
…………. První falešnou představou je obecně sdílené přání umět trvale skrývat před ostatními, co prožíváme, co cítíme, jaké hodnoty vyznáváme apod. První mýtus v sobě skrývá věčné přání – chci vidět do druhých, ale nechci, aby druzí viděli do mě. Mýtus je zbourán zjištěním, že dříve nebo později stejně vše vyjde na povrch. Záleží jen na tom, jaký časový prostor má pozorovatel k dispozici pro pozorování, jak intenzivně se tomu věnuje a jak je rozvinuta jeho schopnost pozorovat.
Druhou falešnou představou je, že nabytím dostatečných vědomostí z neverbální komunikace získáme trvalou převahu a moc nad ostatními lidmi, protože budeme vždy vědět, co si myslí a cítí. Mýtus padá se zjištěním jednoduché pravdy, že ne pouze „my“ lidi pozorujeme a hodnotíme. V procesu komunikace jsou to také „oni“, kdo
nás pozorují a hodnotí.
Třetí falešnou …….
Několik malých paradigmat
…………..Naše první paradigma tedy říká – jakýkoliv lidský produkt, čin nebo akt chování, pozorovaný přímo nebo zprostředkovaně, je uchopitelný a analyzovatelný pozorovatelem a je cestou k poznávání člověka.
Druhé paradigma respektuje fakt, že v každém člověku existuje základní tendence se realizovat, využívat a rozvíjet svůj potenciál v procesu svého růstu a zrání. Tato realizace se odehrává v interakci genetických a sociálních potencialit v jednoduchém algoritmu: tělesné procesy – prožívání – myšlení – chování a jednání – vyhodnocení zpětné vazby – autoregulace a stimulace vlastního rozvoje. Míra souladu mezi jednotlivými procesy určuje kvalitu i rozsah seberealizace a míru spokojenosti člověka v životě.
Třetím paradigmatem ……
Kritéria pozorování
Do první kategorie zařadíme následující kritéria:
První kritérium tvoří pohled na člověka z hlediska dostatku energie – nedostatku energie. Uvědomuji si, že pojem energie může někoho dráždit, protože se jedná o fyzikální veličinu. Bez energie by neexistoval žádný pohyb, žádná změna, žádná aktivita. …………………….
Rozdíl je patrný v množství energie, kterou oba jedinci disponují. Při posuzování nedejme
na první dojem. Její dostatek je důležitý, negarantuje však, že bude účinně využívána.
Druhou kategorii by mohla tvořit následující kritéria:
Šestý pohled je zabudován do kritéria v kontaktu – bez kontaktu s vnitřními prožitky. Označení „v kontaktu“ dobře navozuje představu, co to znamená. Označení „bez kontaktu“ už nemusí být tak jasné, ale přesto je to něco, co dobře známe. ………………
Tělesné signály a jejich interpretace
…………Podívejte se na následující obrázek důkladně. Vidíte tam vbíhat závodníky do cílové rovinky. Jak hodnotíte úroveň koncentrace obou závodníků? U koho lze vysoudit větší vůli po vítězství? Jak vidí své vyhlídky oba aktéři? Na snímku je na přední pozici mistr Evropy a akademický mistr světa v triatlonu Filip Ospalý (tým Olympo Brno).
Postoj 
Člověk je ztuhlý ve všech třech oblastech, stačí jen zatlačit a padá; stabilita je malá.
Uvolněnost ve všech třech oblastech, při tlaku se projeví pružnost kloubů, postoj je stabilní.
Ruce jsou kontaktním „orgánem“ těla. Tvoří něco jako samostatný komunikační kanál pro přenos informací mezi vnitřním a vnějším prostředím. Jejich význam pro člověka je naprosto nezastupitelný. Pokusme se společně jednotlivé významy odkrývat, popisovat a naznačit jejich využití. Pořadí nenaznačuje důležitost jednotlivých
významů. Bohatost funkcí s sebou bezesporu nese mnoho symboličnosti. Psychologické významy takových symbolů budou postupně prezentovány. ……………………………
Hlava 
V této kapitole se budeme věnovat informační bohatosti hlavy. Součástí pojednání jsou informace o očích, ústech, mimických svalech, bradě, uších a nosu.
Hlava jako místo, kde je největší koncentrace smyslových orgánů, se oprávněně těší zájmu pozorovatelů. Smyslové orgány, kterých je zde většina, jsou branami pro přímý kontakt s okolním světem. Dodávají informace, které člověk potřebuje pro svou orientaci. I když jsou všechny analyzátory zapojeny, přesto se procesu orientace
účastní různou měrou. Vychází to jak z povahy působícího podnětu (např.zvukový podnět je vnímán sluchovým orgánem), tak z omezené funkčnosti některého analyzátoru (zrakové postižení zvýrazňuje význam sluchového orgánu) nebo to může být ovlivněno individuální preferencí jednotlivých analyzátorů člověkem…………………….